odbor životního prostředí a zemědělství dle rozdělovníku
Spisová značka: Číslo jednací: UID: Počet listů/příloh: Vyřizuje/linka:
KUUK/056178/2026/290/ZD-ZU-SU-1025 KUUK/188670/2026 kuukes9df760d3...
Celý text
Skrýt text
odbor životního prostředí a zemědělství dle rozdělovníku
Spisová značka: Číslo jednací: UID: Počet listů/příloh: Vyřizuje/linka:
KUUK/056178/2026/290/ZD-ZU-SU-1025 KUUK/188670/2026 kuukes9df760d3 el./0 Ing. Kateřina Nováková/128
Datum:
20.10.2026
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 4 písm. i) a k) a § 77a odst. 5 písm. d) a o) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“), zveřejňuje v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) podle § 173 odst. 1 správního řádu OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody (dále jen „krajský úřad“) podle ustanovení § 77a odst. 4 písm. i) a k) a § 77a odst. 5 písm. d) a o) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), v podle s ustanovením § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) I. povoluje výjimku podle ustanovení § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. a), b) a c) ZOPK ze základních podmínek ochrany v zájmu ochrany volně žijících živočichů, v zájmu prevence závažných škod zejména na dobytku a ostatních typech majetku a v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, ze základních podmínek ochrany dle § 50 odst. 1 a 2 ZOPK zvláště chráněného vlka obecného (Canis lupus) zařazeného dle § 14 odst. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. a přílohy č. III této vyhlášky do kategorie kriticky ohrožený, konkrétně ze zákazu rušit, chytat anebo usmrcovat jedince vlka obecného, kteří budou vyhodnoceni podle kritérií Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného (schváleného deklarací Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství č. j. MZP/2023/630/1108 ze dne 05.05.2023 a publikovaného ve Věstníku MŽP, srpen 2023, částka 7, dále jen „Pohotovostní plán“) jako problematičtí (tedy od stupně II. závažnosti situace výše ve smyslu tabulky č. 1 Pohotovostního plánu), a dále výjimku ze zákazů držet nebo dopravovat jedince odchycené nebo usmrcené na základě této výjimky. Postup dle Pohotovostního plánu lze uplatnit v případě problematických jedinců vlka obecného pouze za těchto podmínek stanovených podle § 56 odst. 3 a odst. 6 a podle § 5b odst. 3 ZOPK:
Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 01 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 657 111 epodatelna@kr-ustecky.cz č. ú.: 882733379/0800
IČ: 70892156 DIČ: CZ70892156 ID DS: t9zbsva
www.kr-ustecky.cz
1) vyhodnocení příčin a okolností chování daného jedince či jedinců provedené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“) prokáže, že se jedná o chování klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace podle Pohotovostního plánu a Pohotovostní štáb (dále i „PŠ“) ustavený dle čl. 4.3 Pohotovostního plánu stanovil v zápisu ze svého jednání konkrétní opatření a postup adekvátní dané situaci (chování jedince/jedinců vlka obecného), 2) jsou uplatňována pouze opatření a postup stanovený PŠ (zápisem z jeho jednání), a to, s ohledem na podmínku neexistence jiného uspokojivého řešení ve smyslu § 56 odst. 1 ZOPK, vždy od mírnějších (posílení preventivních opatření dle čl. 5.3 Pohotovostního plánu, plašení aj. averzivní podmiňování dle čl. 5.4 Pohotovostního plánu) až po případné odstranění jedince z populace, 3) v případě jedince, jehož chování bude klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace, resp. případů, kdy to je s ohledem na závažnost a naléhavost možné a potřebné, bude zajištěn intenzivní monitoring, resp. sledování a sběr informací za účelem stanovení příčin a způsobu řešení smělého, problematického či kritického chování vlka (ve smyslu čl. 5.1 Pohotovostního plánu); jako součást monitoringu je možné provést odchyt jedinců a instalaci telemetrického sledovacího zařízení, 4) v případě jedince, jehož chování bude klasifikované v II. a III. stupni závažnosti situace, bude zajištěno averzivní podmiňování (systematické plašení), pokud to PŠ stanoví jako adekvátní opatření s ohledem na podmínku neexistence jiného uspokojivého řešení (podle podmínky č. 2) k odvrácení či omezení smělého, problematického či kritického chování konkrétního jedince/jedinců vlka obecného, 5) v případě jedince, jehož chování bude vyhodnoceno dle podmínky č. 1 ve III. stupni závažnosti situace jako kritické (ve smyslu tabulky č. 1 Pohotovostního plánu) nebo v případě, kdy je na základě vyhodnocení dle podmínky č. 1 zřejmé, že jedinec opakovaně překonává řádně provedená a funkční preventivní opatření k zabezpečení hospodářských zvířat doporučená Standardem na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem 1 , a je PŠ formou zápisu z jednání potvrzeno, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, bude v návaznosti na splnění podmínky č. 2 zajištěno odstranění jedince z populace; odstraněn z populace může být pouze jedinec či jedinci prokazatelně spojení s řešeným problematickým chováním - dle situace se může jednat o konkrétního jedince nebo více členů smečky, pokud problematické způsoby chování přejali a nebo takové chování přetrvává, 6) PŠ projedná způsob provádění monitoringu, averzivního podmiňování anebo odstranění jedince či jedinců z populace dle podmínek č. 3 - 5 a ve spolupráci s dotčenými subjekty, kteří se na jejich provádění budou podílet (uživateli honiteb, příslušnými odborníky aj.) upřesní, kdo a jak postup zajistí; způsob, podmínky a upřesnění organizačního zajištění PŠ uvede v zápise ze svého jednání, 7) při odchytu (pro účely definované v podmínce č. 3 nebo 5) budou použity pouze metody s využitím živochytných odchytových zařízení (živochytný sklopec nebo zařízení soft catch trap a Belisle foot snare použitelná pro odchyt vlka v souladu s vyjádřením Evropské komise (Ref. Ares (2018)1412230 - 14/03/2018) k Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91, případně další metody pro bezpečný a šetrný odchyt živých jedinců adekvátně k dané situaci) při dodržení dalších povinností stanovených zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), 8) při použití odchytových zařízení bude technicky zajištěno sledování jejich aktivace a osoby pověřené PŠ k realizaci odchytu budou v pohotovosti tak, aby zajistili dojezd k odchycenému jedinci v co nejkratším termínu s ohledem na zajištění welfare odchycených jedinců,
1
Standard AOPK ČR: Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, SPPK E 02 006
2 z 21
9) usmrcení jedince (při odstranění jedince z populace podle podmínky č. 5) lze provést pouze střelnou zbraní a v souladu s dalšími podmínkami zákona o myslivosti. Pokud jde o podmínky a způsoby lovu, je s ohledem na okolnosti, pokud to následné rozhodnutí dle zákona o myslivosti umožní, možné provedení odlovu jedince také v noci, s pomocí noktovizoru i usmrcení v odchytových zařízeních. Usmrcení jedince je možné rovněž provést po odchytu injekčně za použití veterinárních preparátů, 10) provedení odchytu či usmrcení bude tím, kdo jej provedl, zdokumentováno (zaznamenání místa a času, fotodokumentace, případně zaznamenání tělesných údajů jedince) a telefonicky nebo jinou vhodnou formou bude provedení bezodkladně oznámeno předsedovi PŠ a krajskému úřadu; pořízená dokumentace bude následně předsedovi PŠ a krajskému úřadu zaslána v co nejkratším termínu prostřednictvím elektronické pošty nebo datových schránek, 11) po nezbytnou dobu bude zajištěno uchování celého neporušeného jedince za účelem jeho prohlídky a získání údajů a vzorků k dalšímu využití v zájmu ochrany druhu. Místo uložení kadáveru a způsob jeho přepravy dohodne PŠ a uvede v zápise ze svého jednání. Usmrceného jedince nebo jeho části může dopravovat pouze osoba, která usmrcení provedla nebo osoba, kterou určí PŠ v zápise ze svého jednání. O dalším využití usmrceného jedince a povolení držení a dalšího nakládání s ním bude rozhodnuto v rámci samostatného řízení dle § 56 ZOPK, 12) krajskému úřadu a AOPK ČR bude PŠ každoročně k 31.12. předložena písemná zpráva o činnostech provedených podle této výjimky za uplynulý kalendářní rok, která bude obsahovat také zhodnocení realizovaných činností ve vztahu k řešené situaci. II. stanoví podle ustanovení § 5 odst. 6 ZOPK opatření k regulaci (odstranění) kříženců vlka obecného a psa, za těchto podmínek: 1) v případě podezření na přítomnost křížence vlka obecného a psa AOPK ČR zajistí vyhodnocení, zda konkrétní jedinec je křížencem vlka obecného a psa (tj. zda se ve smyslu Pohotovostního plánu jedná o jedince, u něhož je křížení zjevné nebo je možné jej identifikovat jako křížence v 1. generaci na základě genetických analýz) a PŠ následně stanoví v zápisu ze svého jednání konkrétní opatření k odstranění křížence z přírody adekvátní dané situaci, včetně postupu a organizačního zajištění jejich provedení obdobně dle podmínky č. I.6 tohoto opatření obecné povahy; uplatňována budou pouze opatření a postup stanovený PŠ (zápisem z jeho jednání), 2) v případě odchytu (pro účely případného potvrzení křížence dle podmínky č. 1 nebo odstranění křížence z přírody) budou použity metody a postup dle bodu I.7 a I.8, 3) usmrcení jedince křížence vlka a psa identifikovaného v souladu s podmínkou č. 1 lze provést pouze střelnou zbraní a v souladu s dalšími podmínkami zákona o myslivosti. Usmrcení jedince je možné i po odchytu injekčně za použití veterinárních preparátů, 4) provedení odchytu či usmrcení bude tím, kdo jej provedl, zdokumentováno (zaznamenání místa a času, fotodokumentace, případně zaznamenání tělesných údajů jedince) a telefonicky nebo jinou vhodnou formou bude provedení bezodkladně oznámeno předsedovi PŠ a krajskému úřadu; pořízená dokumentace bude následně předsedovi PŠ a krajskému úřadu zaslána v co nejkratším termínu prostřednictvím elektronické pošty nebo datových schránek, 5) po nezbytnou dobu bude zajištěno uchování celého neporušeného jedince za účelem jeho prohlídky a získání údajů a vzorků k dalšímu využití v zájmu ochrany druhu. Místo, způsob uložení kadáveru, způsob jeho přepravy a další nakládání s ním určí PŠ a bude uvedeno v zápise z jeho jednání. III. a) povoluje podle ustanovení § 43 odst. 1 ZOPK výjimku ze základních podmínek ochrany k činnostem zakázaným na území přírodních rezervací dle § 34 odst.1 písm. e) ZOPK,
3 z 21
konkrétně výjimku pro odchyt vlka a jeho kříženců, na území přírodní rezervace (PR) Běšický chochol, PR Blatenský svah, PR Buky a javor v Gabrielce, PR Buky nad Kameničkou, PR Černá louka, PR Černý rybník, PR Dětanský chlum, PR Dřínek, PR Grunwaldské vřesoviště, PR Holý vrch, PR Horská louka u Háje, PR Loužek, PR Malhostický rybník, PR Myslivna, PR Na Černčí, PR Na loučkách, PR Písečný vrch, PR Pístecký les, PR Prameniště Chomutovky, PR Pražská pole, PR Rač, PR Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště, PR Sedlec, PR Světlík, PR Špičák u Krásného Lesa, PR Točník – Kapucín, PR Trupelník, PR Velký rybník, PR Vlčí důl. b) vydává souhlas podle § 44 odst. 4 ZOPK k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany přírody dle bližších ochranných podmínek uvedených ve zřizovacích dokumentech jednotlivých zvláště chráněných územích, konkrétně pro Přírodní památku (PP) Bílé stráně u Štětí, PR Blatenský svah, PR Buky nad Kameničkou, PR Černý rybník, PP Červený hrádek, PP Dobříňský háj, PR Dřínek, PR Grúnwaldské vřesoviště, PR Holý vrch, PP Husův vrch, PP Chloumek, PP Koštice, PP Krásná Lípa, PP Krásný Dvůr, PP Lokalita břízy ojcovské u Volyně, PP Louka vstavačů u Černýše, PR Loužek, PR Malhostický rybník, PP Miocenní sladkovodní vápence, PR Myslivna, PR Na Černčí, PR Na loučkách, PP Na Spáleništi, PP Podmilesy, PR Pražská pole, PP Radouň, PP Salesiova výšina, PR Sedlec, PP Sfingy, PP Slatiniště u Vrbky, PP Sovice u Brzánek, PP Staňkovice, PP Stráně nad Suchým potokem, PP Stráně u Drahobuzi, PP Stráně u Velkého Újezdu, PP Stroupeč, PR Světlík, PR Špičák u Krásného Lesa, PR Trupelník, PP Údlické doubí, PP Údolí Hasiny u Lipence, PP Údolí Podbradeckého potoka, PP V Hlubokém, PP V kuksu, PR Velký rybník, PP Vrbka, PP Žatec. Výjimka a souhlas se udělují za účelem provádění nezbytných opatření stanovených podle bodu I. a II. tohoto opatření obecné povahy, které mohou být spojeny s činnostmi zakázanými nebo vázanými na předchozí souhlas krajského úřadu. Jedná se především o odchyt jedinců vlka či kříženců a umisťování odchytových zařízení pro daný účel na území PR a PP, dále vjezdy či vstupy do chráněných území. Vždy je třeba omezit zásahy do přírodního prostředí jen na nezbytnou míru a postupovat tak, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození předmětu ochrany zvláště chráněného území; PŠ stanoví v zápise ze svého jednání společně s podrobnostmi provedení dle podmínky I.6 a II.1 případné podmínky provádění opatření ve zvláště chráněném území a dle těchto podmínek je v souladu s bodem I.1 tohoto opatření obecné povahy nezbytné postupovat. Toto opatření obecné povahy se vztahuje na území Ústeckého kraje v kompetenci krajského úřadu, tj. mimo území velkoplošných chráněných území (CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Národního parku České Švýcarsko) a mimo území národních přírodních památek a národních přírodních rezervací ležících mimo území uvedených CHKO a národního parku. Opatření obecné povahy v souladu s požadavky dle § 5b odst. 3 písm. d) ZOPK obsahuje způsob provádění kontroly stanovených podmínek. Kontrola plnění podmínek tohoto opatření obecné povahy bude prováděna pomocí zpráv dle podmínek I.10, I.12, II.4. Opatření obecné povahy se vztahuje na populaci vlka obecného na území Ústeckého kraje v kompetenci krajského úřadu, která dle odhadů AOPK ČR čítá několik desítek jedinců. Podle § 173 odst. 1 správního řádu toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce Ústeckého kraje. Opatření obecné povahy je platné do 31.12.2033. Odůvodnění Krajský úřad, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 4 písm. i) a k) a odst. 5 písm. d) a o) ZOPK, přistoupil k vydání tohoto opatření obecné povahy, kterým se povoluje výjimka dle § 56 ZOPK ze základních podmínek ochrany jedinců druhu vlk obecný, jako zvláště chráněného druhu dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v kategorii kriticky ohrožený, pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, současně stanoví opatření k regulaci (odstranění) případných kříženců vlka obecného a psa dle § 5 odst. 6 ZOPK, pokud by byl výskyt křížence v přírodě zjištěn, a současně povoluje výjimku podle § 43 odst. 1 ZOPK k činnostem zakázaným na území přírodních rezervací dle § 34 odst. 1 písm. e) ZOPK a souhlas podle § 44 odst. 4 ZOPK k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany přírody dle bližších
4 z 21
ochranných podmínek uvedených ve zřizovacích dokumentech PR a PP pro účely řešení uvedených situací při výskytu problematických jedinců vlka či regulaci (odstranění) křížence. Vlk obecný byl v minulosti na území ČR i v řadě dalších Evropských zemí prakticky vyhuben. Životaschopná populace se zachovala mj. v oblasti Karpat (na Slovensku a v dalších zemích) odkud se začali vlci v 90. letech minulého století v omezené míře šířit zpět na území ČR (do oblasti Beskyd). Po r. 2000 došlo k rozvoji tzv. středevropské nížinné populace vlka v oblasti západního Polska a sousedních oblastech Německa (Lužice). V posledních letech se vlci začali z okolních zemí šířit na území ČR ve větší míře a dochází ke vzniku trvalého osídlení a ustálení vlčích teritorií na našem území. Aktuálně je vlkem osídleno celé pohraničí ČR (vyjma jižní Moravy - viz mapové podklady AOPK ČR) a zejména mladé dispergující jedince je možné zaznamenat i na ostatním území ČR. Vlk se tedy jako vrcholový predátor postupně stává opět přirozenou složkou našich ekosystémů. Nicméně v případě nedostatečné prevence jsou vlci schopni začít využívat i snadno dostupné, avšak zcela nežádoucí zdroje potravy (nedostatečně zabezpečená stáda hospodářských zvířat, živočišné odpady v okolí sídel, volně pobíhající psi, a podobně), a to může vést v důsledku až k narušení přirozených vzorců chování, postupnému naučení překonávání preventivních opatření a ekonomicky závažným škodám na hospodářských zvířatech, případně silné habituaci a následně i nárůstu bezpečnostních rizik pro obyvatele. Na takové chování je pak nezbytné nahlížet jako na „problematické“ a řešit jej, přičemž mohou nastávat i situace, v nichž je nezbytné postupovat bezodkladně nebo včas použít vhodná opaření k prevenci či omezení vzniku nevhodného chování jedinců vlka. Naléhavost včasného řešení takových situací je umocněna skutečností, že s ohledem na sociální chování vlků, může docházet k předání, resp. učení nevhodných návyků u dalších jedinců, případně až v rámci celé smečky. K problematickému chování může docházet také v případě jednotlivých jedinců, jež z důvodu zdravotních omezení nebo jiného handicapu nejsou schopni získávat přirozeně potravu a začnou využívat např. zmíněné dostupné živočišné odpady v okolí sídel, s čímž pak opět souvisí možná bezpečnostní rizika. Rizikové z hlediska nežádoucího či problematického chování a současně i z hlediska ochrany genofondu populace vlka jsou rovněž případy křížení mezi vlky a psy (přičemž za křížence je na místě považovat jedince, u něhož je křížení zjevné nebo je možné je identifikovat jako křížence v 1. generaci na základě genetických analýz). Problematické chování konkrétních jedinců vlka může mít různý charakter, intenzitu i příčiny. Je proto nezbytné vyhodnocení takového chování a přijetí opatření adekvátních jeho důvodům a hrozícím rizikům – od odstranění nevhodných podnětů a zamezení vznikajícího problematického chování prostřednictvím prevence, přes využití averzivního podmiňování až po okamžitou reakci v případě bezprostředního ohrožení zdraví osob nebo odstranění kříženců z populace. Ve všech případech je nezbytné, aby subjekty provádějící opatření přijímaná v rámci řešení problematického, kritického či ohrožujícího chování vlka (tedy zejména provádějící odchyt, případně usmrcení) postupovaly v souladu s platnými právními předpisy. Vlk obecný je směrnicí Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zařazen mezi druhy vyžadující tzv. přísnou ochranu ve smyslu čl. 12 směrnice. Současně vlk patří mezi druhy, u nichž směrnice vyžaduje zajištění ochrany vhodných území v rámci soustavy Natura 2000, což je v ČR zajištěno pouze v rámci EVL Beskydy, jako území, kde se vlk v době přistoupení k EU vyskytoval. V rámci ZOPK a vyhlášky č. 395/1992 Sb. je vlk, i v návaznosti na uvedenou ochranu v rámci EU, zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený. ZOPK stanovuje v § 50 odst. 1 a 2 k ochraně zvláště chráněných druhů živočichů základní podmínky ochrany, které zahrnují zákaz škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje těchto živočichů (jednotlivých jedinců), zejména je usmrcovat, zraňovat, chytat, rušit a také zákazy jedince zvláště chráněného druhu držet a dopravovat (a to, s ohledem na § 48 odst. 4 ZOPK, včetně mrtvých jedinců či jejich částí). Ustanovení § 56 ZOPK zakládá možnost povolení výjimky z těchto zákazů a stanovuje podmínky a důvody, za nichž je možné povolení vydat. Výjimku je konkrétně možné povolit v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody a jedná-li se o druh chráněný současně podle práva EU (jako je tomu u vlka) současně za 5 z 21
předpokladu, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a jedná se o jeden z důvodů uvedených v § 56 odst. 2 ZOPK. Mezi tyto důvody, resp. zájmy, mj. patří zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku a také zájem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť (přičemž v tomto případě může jít i o zájem ochrany druhu, který je předmětem řízení o povolení výjimky). Týká-li se výjimka blíže neurčeného okruhu osob může ji orgán ochrany přírody povolit při splnění stanovených podmínek též opatřením obecné povahy dle § 171 a násl. správního řádu. ZOPK dále umožňuje dle § 5 odst. 6 stanovit opatření k regulaci křížence (omezení jeho výskytu nebo odstranění z přírody), a to rozhodnutím nebo též opatřením obecné povahy. V souvislosti s prováděním opatření nezbytných k řešení situací výskytu problematických jedinců vlka anebo odstraněním křížence mohou být dotčeny také zákazy a omezení dané ZOPK ve zvláště chráněných územích. Jedná se především o potřebu samotného odchytu jedinců vlka a kříženců, což je činnost na území PR dle § 34 odst. 1 písm. e) ZOPK zakázaná. Dále se jedná o vjezdy na území PR a PP, umísťování odchytových zařízení a činnosti s tím spojené, což jsou činnosti uvedené v bližších ochranných podmínkách ve zřizovacích dokumentech některých zvláště chráněných územích, jsou tak vázány na předchozí souhlas krajského úřadu podle § 44 odst. 4 ZOPK. Jedná se však jen o některé PP a PR, uvedené v článku III. U ostatních rezervací či památek ve správě krajského úřadu není případný vjezd či umísťování odchytových zařízení v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami a není tak nutné pro ně vydávat souhlas dle § 44 odst. 4 ZOPK. V obou případech ZOPK umožňuje povolení výjimky či vydání souhlasu rovněž formou opatření obecné povahy. Vlk je zároveň zákonem č. 449/2004 Sb., o myslivosti, řazen mezi druhy zvěře, které (s ohledem na jejich ochranu) nelze obhospodařovat lovem, nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle předpisů na ochranu přírody. V souvislosti se zařazením vlka mezi zvěř je tak v návaznosti na povolení výjimky dle § 56 ZOPK nezbytné při provádění odchytu a lovu postupovat také podle podmínek stanovených zákonem o myslivosti. Zajištěny musí být rovněž podmínky stanovené zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a dalšími předpisy. Jako metodický a koncepční dokument, jehož dlouhodobým cílem je přispět k zajištění příznivého stavu druhu v souladu s požadavky Směrnice Rady č. 92/43/EHS a současně k socioekonomické přijatelnosti výskytu populace vlka v ČR, přijalo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP)“ v r. 2020 Program péče o vlka obecného. V návaznosti na to připravilo MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“) za účelem omezení habituace vlků, zajištění bezpečnosti lidí a prevence závažných škod v důsledku problematického chování jedinců vlka Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, který dne 05.05.2023 MŽP a MZe jako ústřední orgány státní správy ochrany přírody i myslivosti společně schválili. Pohotovostní plán byl zveřejněn ve Věstníku MŽP (srpen 2023, částka 7). Pohotovostní plán stanoví pravidla pro flexibilní a transparentní řešení situací výskytu jedinců vlka obecného s doloženým problematickým (nebezpečným) chováním. Součástí Pohotovostního plánu je specifikace právních podmínek, věcná kategorizace chování vlka od přirozeného až po problematické, a především stanovení postupu pro řešení situací, kdy vlk vykazuje chování smělé, nebojácné až kritické, s cílem tyto situace řešit, a to včetně případného odstranění problematického jedince či jedinců. Pohotovostní plán proto stanovuje předpoklad vydání nezbytných povolení (výjimky dle § 56 ZOPK, stanovení opatření k regulaci kříženců dle § 5 odst. 6 ZOPK, výjimky a souhlasu dle § 43 a 44 ZOPK a také rozhodnutí dle § 39 a 41, případně i § 45 odst. 2 zákona o myslivosti) tak, aby bylo možné v případě potřeby bezodkladně aplikovat nezbytná opatření. Současně však Pohotovostní plán zakládá roli PŠ, který by měl garantovat potřebnou transparentnost a odbornost postupu v jednotlivých případech. PŠ na základě vyhodnocení příčin a závažnosti chování, které provede AOPK ČR, stanoví, jaká opatření se konkrétně uplatní a jak budou (po organizační stránce) realizována, přičemž zajistí, aby při uplatnění opatření byla odpovídajícím způsobem zohledněna podmínka neexistence jiného uspokojivého řešení (aby opatření byla volena adekvátně situaci od mírnějších po ta závažnější) a současně byly zohledněny další podmínky stanovené právními předpisy. 6 z 21
PŠ je proto složen ze zástupců AOPK ČR, zástupců příslušných krajských úřadů a/nebo správ národních parků, jako příslušných orgánů ochrany přírody a myslivosti, Policie ČR, Krajské veterinární správy, Státní veterinární správy, Českomoravské myslivecké jednoty a podle místa výskytu problematického jedince, se do činnosti PŠ (a realizace opatření) zapojí zástupce (starosta) dotčené obce či obcí, uživatelé honiteb, zástupce poškozených chovatelů hospodářských zvířat a dle potřeby odborníci spolupracující na realizaci opatření a poradenství ohledně dostupných technik a zkušeností. Aktivování PŠ podle Pohotovostního plánu předchází sběr všech dostupných informací o potenciálně problematickém chování vlků realizovaný AOPK ČR a jeho vyhodnocení dle závažnosti definované tabulkou č. 1 Pohotovostního plánu. PŠ je aktivován od hodnocení situace stupněm závažnosti II. a vyšším. PŠ pak pod vedením předsedy rozpracuje plán opatření pro konkrétní situaci a konkrétní problematické jedince a zajistí ve spolupráci s relevantními orgány a subjekty (uživateli honiteb, policií, odborníky aj.) realizaci nezbytných opatření v souladu s legislativními požadavky. Toto opatření obecné povahy tak v souladu s Pohotovostním plánem a v návaznosti na výše uvedené pro nezbytné případy řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného povoluje výjimku podle ustanovení § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. a), b) a c) ZOPK ze zákazů stanovených § 50 odst. 2 ZOPK, konkrétně ze zákazu rušit, chytat a nebo usmrcovat jedince vlka obecného a ze zákazů držet nebo dopravovat odchycené nebo usmrcené jedince (na něž se ochrana vztahuje dle § 48 odst. 4 ZOPK), stanovuje opatření k regulaci (odstranění) případných kříženců vlka a psa podle § 5 odst. 6 ZOPK a současně povoluje pro účely provádění nezbytných opatření k řešení situace při výskytu problematického jedince vlka či odstranění křížence výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK ze zákazů uvedených § 34 odst.1 ZOPK pro přírodní rezervace ve správě krajského úřadu a uděluje souhlas dle § 44 odst. 4 ZOPK k činnostem dle bližších podmínek ochrany v některých PR a PP v kompetenci krajského úřadu. Vzhledem k tomu, že postup v případě výskytu problematického jedince vlka či křížence bude vyžadovat zapojení více různých subjektů, jak pracovníků AOPK ČR a odborníků při monitoringu dle čl. 5.1 Pohotovostního plánu, tak dalších osob, zejména uživatelů honiteb dle místa výskytu při naplňování dalších opatření, a konkrétní výčet všech dotčených osob není předem znám, je naplněna podmínka ZOPK a správního řádu pro využití formy opatření obecné povahy ve smyslu § 171 a násl. správního řádu. Důvodem povolení výjimky je zajištění podmínek pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, zejména v případech, kdy by docházelo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, tj. v případech ve smyslu § 56 odst. 2 písm. c) ZOPK. Současně jsou za problematické chování podle Pohotovostního plánu (tabulky č. 1) považovány i ty případy, kdy by docházelo ke škodám na hospodářských zvířatech při opakovaném překonávání řádně provedených a funkčních preventivních opatření k zabezpečení hospodářských zvířat (provedených v souladu se Standardem na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem) a řešení takových případů je možné považovat za zájem prevence závažných škod ve smyslu § 56 odst. 2 písm. b) ZOPK. Včasné a adekvátní řešení problematického chování jedinců vlka je však i prevencí případného rozšíření takového způsobu chování, učení se ze strany dalších jedinců v rámci smečky, a je tedy také součástí ochrany druhu ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) ZOPK. Stejně tak se tento důvod, resp. zájem ochrany samotných potenciálně problematických jedinců či ostatních členů smečky uplatní, pokud jde o nezbytný monitoring a určení příčin a okolností chování, při němž může být nezbytný odchyt jedince - takový monitoring umožňuje následně stanovit adekvátní opatření a zacílit je skutečně jen na jedince spojené s problematickým chováním. Povolení výjimky je tak s ohledem na uvedené také v zájmu ochrany přírody ve smyslu § 56 odst. 1 ZOPK a zejména zajištění bezpečnosti a zdraví osob je současně jednoznačně jiným převažujícím veřejným zájmem ve smyslu tohoto ustanovení (a to i vzhledem ke skutečnosti, že přítomnost jedince s problematickým chováním, zejména pokud jde o chování v nejvyšších stupních závažnosti, není žádoucí ani z hlediska ochrany ostatních jedinců a druhu jako celku a intenzita zájmu ochrany daného jedince je tím tedy snížena).
7 z 21
Povolení výjimky stanovené tímto opařením obecné povahy se v souladu s Pohotovostním plánem týká pouze problematických jedinců vlka, přičemž celý postup by měl vést, pokud možno k identifikaci konkrétních problematických jedinců a volbě řešení, které bude adekvátní dané situaci. Případné odstranění jednotlivých jedinců s atypickým chováním z volně žijící populace nepovede k negativnímu ovlivnění zachování či dosahování příznivého stavu druhu v ČR ve smyslu podmínky stanovení § 56 odst. 1 ZOPK, neboť jejich zapojení do rozmnožování a působení v populaci není žádoucí s ohledem na riziko přenosu nežádoucích vzorců chování a jejich eliminace naopak přispěje k dosažení či následně udržení příznivého stavu (v kontextu společenské udržitelnosti). Uplatnění postupu podle tohoto opatření obecné povahy, zejména pokud jde o odstranění jedince z populace, se předpokládá jako výjimečné, pouze v nezbytných, nejzávažnějších případech (ve smyslu tabulky č. 1 Pohotovostního plánu) a nedojde tedy k významnému …
Platnost do 09. Listopad 2026